Krev, slzy, strach

25. července 2013 v 19:14 | Mundia |  Diary
Události dnešního dne se mi navěky vryjou do paměti. Jelikož se setkala shoda náhod, tak vlastně za "skoro smrt" štěněte můžu já. Moje máma prostě nezná hranic, jak a na koho vinu svalit.


Bylo dvanáct hodin, poledne. Máma přijela domů z každotýdenního nákupu a já začala dané potraviny a potřeby uklízet tam, kam patří. Pak jsem v tašce objvila kuřecí krky (vždy se kupují našim pejskům - Shi Tzu - jako menší pochoutka). Otevřela jsem tedy krabičku, ve které byly a rozdělila je pejskům. Máme i tři štěňata, takže ta taky dostala po jednom. No a potom se koukám za sebe - malá fenečka (jedna ze štěňat) kolabuje a padá na zem. V tu ránu mi je jasné, že musela ten krk spolknout a nekousat ho, netušila jsem o co jde. Dech odcházel a srdce se začalo zastavovat taky, takže jsem začala s umělým dýcháním. Nic se nedělo, ani se nesnažila zvracet nebo kašlat, takže jsem okamžitě běžela za mamkou. Ta pokračovala v dýchání (stále v domnění, že se jedná o uvízlý předmět v krku) a já utíkala pro vodu. Mezitím si ještě stihla vybít zlost na mě, hodila se mnou o plot tak, že se mi vyrazil dech (pochopte, ona je strašná cholerička) a vynadala mi všemi možnými způsoby, jaké si jen představíte. Já už se slzami v očích jsem jen pozorovala, jak fence modrá bělmo a pomalu umírá. Nakonec mamka běží pro peněženku a je rozhodnuto, vyrážíme k veterináři.

O půl jedné vyrážíme. Máma řídí a já vzadu stále dávám umělé dýchání a hlídám tlukot srdce. Po čtyřech neúspěšných návštěvách (nikde nikdo nebyl) máma zavolala známému, který ji navedl na místního veterináře. V naději, že tam bude, jela bleskem tam. Já taky doufala že tam bude, protože jsme měli za sebou půl hodiny jízdy a já už z umělého dýchání nemohla - točila se mi hlava, chtělo se mi zvracet, navíc ze mě tekla krev, protože když někdy fenečka křečovitě stiskla zoubky, několikrát mě prokousla rty, takže jsem do toho ještě plivala krev).

Když jsme konečně dotazili k veterináři, máma okamžitě přebrala fenku a utíkala s ní za doktorem. Já ležela v autě a dávala se dohromady. Zvracet se mi chtělo stále. Když se mi přestala motat hlava, vyčerpáním jsem usla. Po hodině jsem se probudila, stále jsme byly před ordinací veterináře. Máma mi oznámila, že fenka prodělala plicní edém (nahromadění kapaliny v plicích - tedy nešlo o daný kuřecí krk, ten spolkla normálně, jak bylo vidět na RTG). Doktor ji tedy v narkóze udělal potřebná vyšetření, odstranil vodu z plic) a po další půl hodině nám fenku předává sestra s tím, že má pít jen po kapkách, nemá žrát a máme doufat, že se to zlepší (protože plicní edém vzniká poruchou srdce a hrozí při něm kóma nebo smrt).

Odjíždíme tedy domů a já celou cestu poslouchám, jak jsem mamku zklamala, kde udělala chybu ve výchově, proč se k ní tak chovám apod. Víte, máma udělala jednu věc. Protože věděla, že já na tom vinu nenesu, a nevěděla jsem co je to plicní edém, tak mi schválně nevysvětlila o co jde, abych měla pocit viny. To sejí pvoedlo. Probrečela jsem celou cestu v domnění, že za to můžu já. Až internet mi pomohl a řekl, co vlastně plicní edém je. A když jsem na mámu spustila spršku výčitek, proč mě obviňovala, když moc dobře věděla co se fence stalo, jen mi to nechtěla říct, mlčela. Věděla, že na to přijdu, a na tohle mi prostě neměla co říct.

Od dnešního odpoledne jsme spolu nepromluvily ani slovo. Navíc mi neustále vyhrožuje,že nepojedu za přítelem (příští týden se za ním totiž chystám). Pochopte, mně je 18 let a mám ji poslouchat? Její věty typu "Dokud jsi pod mou střechou, tak bdueš poclouchat mě" mě už vytáčí. Vždycky mi chce ublížit tím nejdražším pro mě.

Dnešní den se mi opravdu vryl do paměti. Pořád mám před očima to bezvládné tělo fenky, která je závislá na mém kyslíku, dokud ji nepomůže doktor...

Mundia
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 knihomolka Ada knihomolka Ada | Web | 26. července 2013 v 9:52 | Reagovat

Bože, to je příběh O_O moje mamka je něco podobného... :|

2 Rai. Rai. | Web | 26. července 2013 v 11:48 | Reagovat

Chudák fenka. Mojí babičce se s pejskem stalo nedávno něco podobného.
Mně mamka tohle ještě neudělala, ale taková je právě babička, takže tě naprosto chápu. Nejednou na mě něco hrozného hodila.
Ale tak jsem ráda, že už je fenka v pořádku a že to zvládla. Je mně to moc líto. Nějak to zvládni :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama